Vitamíny, minerály ...
Šípky obsahují řadu významných vitamínů. Nejdůležitější je vysoký obsah vitamínu C. Jsou však zastoupeny i další – vitamín A, K a vitamíny skupiny B. Kromě vitamínů obsahuje šípek i významné procento flavonidů, tříslovin a organických kyselin.
Sbírat se dají šípky prakticky od všech druhů planě rostoucích růží.Sběrby měl probíhat v říjnu, kdy mají šípky největší obsah vitamínu C. Sušení plodů se doporučuje při teplotě do 60 stupňů. Sušené šípky se skladují na suchém tmavém místě.
Látky zastoupené v největším poměrném množství dávají šípku schopnost příznivě působit zejména na stěnu cév. Vitamín C zvyšuje odolnost našeho těla vůči infekcím.
Díky vysokému obsahu vitamínu C je šípkový čaj vhodný zejména k prevenci infekčních onemocnění. Vhodná je konzumace čaje v zimních měsících, kdy je tohoto vitamínu obecně nedostatek. Příznivého účinku na cévní stěnu se využívá zejména při léčbě zánětů a bolestí křečových žil.
Důležitá je správná příprava čaje. Drcené šípky se nechávají louhovat ve studené vodě asi čtvrt hodiny. Na litr vody je možné použít asi čtyři lžičky drti. Nálev se pak scezuje přes nekovové sítko nebo plátno. Každý krok tohoto postupu je důležitý pro zachování co největšího obsahu vitamínu C v nálevu.
ŠÍPKOVÝ SIRUP:
Budeme potřebovat 1 kg zralých šípků, 2 l vody a 1,5 kg přírodního cukru. Šípky rozdrtíme a zalijeme vodou. Přivedeme k varu a vaříme na mírném ohni 10 minut. Roztok přecedíme přes sítko a poté přes plátno přefiltrujeme. Čistou šťávu zahřejeme na 70 st. Celsia a rozpustíme v ní veškerý cukr. Hned naléváme do sklenic a zátkujeme. Sirup je bohatým zdrojem vitamínu C.
ŠÍPKOVÁ MARMELÁDA:
Pevné zralé šípky rozpůlíme a zbavíme chloupků. Jde to špatně, proto je lepší pracovat v chirurgických rukavicích a zbytky chloupků z šípků vymývat. Plody pak povaříme v troše vody a rozmixujeme. Mnohem snadnější je však měkké šípky, které jsme rozvařili ve vodě, prolisovat na pasírovacím strojku. V obou případech přidáme na 1 kg šípkové směsi 400 g cukru a 3 minuty za stálého míchání povaříme. Plníme do skleniček s uzávěrem a 25 minut sterilujeme při teplotě 85 st. Celsia. Marmeládu mažeme na pečivo nebo z ní můžeme připravit šípkovou omáčku.
Obsahují totiž mnoho draslíku, fosforu, vápníku, hořčíku, jódu, dále pak sodík a železo. Z vitaminů pak zahrnují riboflavin – B2,cennou kyselinu listovou (jedna porce vařené fazole pokryje zhruba doporučenou denní dávku kyseliny listové pro dospělého člověka), provitamin A, vitamin E a C, karoten a především pak vlákninu. Součástí fazolí je také až třicet procent kvalitních rostlinných bílkovin.
Léčivé účinky mají semena, květy, kůra i plody pomela, a to při léčbě kašle, při ošetřování otoků, zlepšuje trávení, pomáhá odhleňovat dýchací cesty, odstraňuje intoxikaci alkoholem, pomáhá při kocovině i při hubnutí, skvěle zasytí a bojuje proti vysokému cholesterolu. V létě je výborným zdrojem tekutin. Je to prostě lékárnička v přírodním balení.
Hrstka těchto pro srdce zdravých ořechů může pomoci při usnutí, protože mandle obsahují jak tryptofan, tak pěknou dávku svaly relaxujícího hořčíku. Mají tu výhodu, že dodávají bílkoviny, které mohou pomoci udržet stabilní hladinu cukru v krvi během spánku.
Cizrna neboli také římský hrách patří mezi luštěniny, které jsou svým složením bohaté na vlákninu, vitamíny skupiny B, vitamín E, vápník, železo, hořčík, mangan, zinek a mnoho dalších prospěšných látek.
Cizrnu ocení všichni vegetariáni, neb jim nahradí tolik potřebnou bílkovinu. Tato luštěnina je doporučována také těhotným ženám pro svůj obsah kyseliny listové, která chrání plod před vrozenými vadami nervové soustavy.
Konzumací cizrny pomáháte snižovat hladinu cholesterolu v krvi a celkově je velmi prospěšná pro osoby trpící kardiovaskulárními chorobami. Pro svůj vysoký podíl vlákniny působí detoxikačně.
- působí proti křečím
- pomáhá při žaludečních a střevních potížích a při nadýmání
- užívá se při srdeční neuróze a arytmii, snižuje krevní tlak
- doporučuje se užívat také při nachlazení
Vnější užití
- pomáhá hojit pohmožděniny a otoky
- pozitivně působí při revmatismu a zánětech nervů
Meduňka nemá výraznější vedlejší účinky, lze ji užívat v terapeutických dávkách i dlouhodobě. Mohou ji užívat také těhotné i kojící ženy.
Med
Med má na naše tělo velmi blahodárný vliv a to jak vnitřně, tak i na povrchu.
Základ medu tvoří cukry, a to především tzv. jednoduché, fruktóza, glukóza a sacharóza. Pro náš organismus jsou dobře zpracovatelné s rychlým uvolňováním do krve, působí tak jako okamžitý zdroj energie. Med je také zdrojem bílkovin, jejich množství je závislé na druhu medu, všeobecně se uvádí, že vyšší obsah bílkovin má med nektarový (květový). Med obsahuje dlouhý seznam důležitých vitaminů a minerálů, jsou to například vitaminy A, C, některé
vitaminy skupiny B (B1, B2, B6, B12), vitamin D, K, E.., z minerálů např. vápník, draslík, fosfor, hořčík, sodík, křemík, železo. Dále v něm najdeme látky jako mateří kašička, aminokyseliny, pyl, éterické oleje, z celkového pohledu je to tedy úžasný koktejl životně důležitých a zdraví prospěšných látek. Účinky medu na lidské zdraví jsou více než blahodárné, často je proto nazýván elixírem zdraví a dlouhověkosti.
Pojďme se tedy podívat, co všechno umí.
- pomáhá při nespavosti, nervovém vypětí, stresu, depresích a migrénách nervového původu, uklidňuje a zlepšuje náladu
- je účinný jako podpůrný prostředek při rekonvalescenci po nemocech, operativních zákrocích či při jiném výrazném vypětí organismu
- urychluje léčení žaludečních vředů, zlepšuje trávení
- působí jako prevence některých druhů rakoviny (např. rakoviny tlustého střeva)
- je považován za afrodiziakum a "životabudič"
- čistí naše tělo od volných radikálů, detoxikuje ho, pomáhá např. i s kocovinou a následky otrav
- léčí záněty žlučníku a regeneruje naše játra
- upravuje vysoký krevní tlak, rozšiřuje a čistí cévy a posiluje srdce
Vláknina
Vláknina je souhrnný pojem pro všechny nestravitelné součásti stravy rostlinného původu. Jelikož ji náš trávicí systém neumí štěpit, není pro nás vláknina zdrojem energie. Vlákninu lze podle její rozpustnosti ve vodě rozdělit na vlákninu rozpustnou a vlákninu nerozpustnou, jež se liší v účincích na organizmus.
K nejvýznamnějším zdrojům vlákniny patří obiloviny (obilné otruby, celá zrna, mouka, kroupy, ovesné vločky, celozrnný chléb a pečivo), luštěniny, zelenina, ovoce, brambory, semínka a ořechy. U obilovin je nejvíce vlákniny skryto v povrchových vrstvách zrna, proto je daleko vyšší obsah vlákniny v celozrnné mouce než v mouce bílé, což samozřejmě platí i pro výrobky z nich.
Hodně vlákniny je skryto zejména v bobulovitém ovoci, které obsahuje drobná semínka – např. angrešt a rybíz.
Proč je pro nás příjem vlákniny tolik důležitý?
- pomáhá regulovat trávení a pravidelnou stolici, čímž brání vzniku zácpya hemoroidů
- pomáhá udržovat přiměřenou tělesnou hmotnost
- snižuje riziko vzniku onemocnění nádorem tlustého střeva a konečníku
- pomáhá snižovat hladinu cholesterolu a tuků v krvi, touto schopností vyniká zejména pektin, snižuje tak riziko vzniku onemocnění srdce a cév
- uplatňuje se v prevenci i léčbě diabetu, neboť pomáhá diabetikům udržet si stabilnější hladinu cukru v krvi tím, že zpomaluje vstřebávání cukru ze střeva do krve.
- pomáhá odstraňovat z těla některé škodlivé látky
Sůl a naše zdraví
I když je sůl pro lidské tělo potřebná a velmi důležitá, její nadbytečný příjem nepříznivě působí na kardiovaskulární systém a poškozuje funkci ledvin.
Nadbytečný přísun soli ničí chuťové buňky a snižuje citlivosti na slanou chuť. Začarovaný kruh pak končí dalším bezděčným dosolováním.
Mezinárodní lékařské výzkumy již dříve ukázaly, že vysoký příjem sodíku v podobě soli má velmi těsný vztah se zvyšováním krevního tlaku neboť sodík, mimo jiné, zadržuje v organismu vodu.
Přestože by dospělému člověku stačil denní příjem asi 2–4 g soli v závislosti na stupni fyzické aktivity, v současné době představuje průměrná spotřeba v naší společnosti více než 16 g na den, což je téměř trojnásobek oproti doporučeným hodnotám.
Kromě běžné zdravé populace by zcela určitě měly dodržovat denní doporučené dávky soli osoby s vysokým krevním tlakem, srdečním či mozkovým onemocněním, lidé s onemocněním ledvin a s otoky.
Dýňová semínka
Dýňová semínka jsou dobře známá pro svůj blahodárný účinek na činnost prostaty. S dýňovými semínky a také s jejich olejem je spojena také prevence proti zánětům močových cest. Největší efekty přinášejí před vypuknutím potíží nebo na jejich počátku. Pozitivní roli sehrávají také jako doplněk klasické léčby.Dýňová semínka i olej jsou bohaté na zinek a vitamín E. Jsou v nich také přírodní hormonálně účinné látky a další složky, které zpomalují stárnutí a působí proti degenerativním procesům.Díky vysokému zastoupení vitamínů (A, D, B1, B2, B6) a minerálních látek (selen, draslík, vápník, fosfor, hořčík, měď, mangan, železo) působí zejména pozitivně na stav vlasů a kvalitu nehtů. Dále obsahují také cenné nenasycené mastné kyseliny. Semínka pomáhají stabilizovat hladinu glukózy v krvi při diabetu.Při nákupu se můžete setkat s ještě neoloupanými semínky, které poznáte, že jsou ještě jakoby v bílém pouzdře. Ale po jeho odstranění se dostanete k tmavě zeleným semenům.
Sezamová semínka
Se sezamovými semínky se často setkáváme na nejrůznějších druzích pečiva a také ve formě oblíbené sezamové pochoutky – „sezamky“. Vyrábí se z nich i sezamová pasta, která se nazývá Tahini.
Jedná se o malinká drobná semínka bílé či zlatavé barvy, ale ve světě existují i v barvě hnědé a černé, která jsou pak velmi podobná semínkům lněným.
Sezamová semínka jsou považována za jedny z nejzdravějších semínek vůbec. Díky vysokému obsahu karotenu v kombinaci s hořčíkem, vápníkem a zinkem jsou vynikajícím lékem na choroby očí, sliznic, kůže, nehtů a vlasů. Jsou velmi prospěšná k prevenci a léčbě osteoporózy, osteomalacie, zlomenin kostí, chrupavek, páteře a zubů. Vysoký obsah vitaminů B, hořčíku, fosforu a vápníku jsou hodně prospěšné na nervy, tudíž je sezam výborným lékem na neurózy, deprese a psychózy. Je prospěšný především sportovcům, studentům a těžce pracujícím. Zvyšuje imunitu a výrazně zlepšuje látkovou přeměnu. Stejně jako mák, je sezam vysoce prospěšný těhotným a kojícím ženám. Pro vegetariány může být stejně jako jiná semena dobrou náhradou masa.
Hladká mouka
Obilná zrna jsou cenným zdrojem vitaminů (např. B a E), minerálů (např. fosfor), tuků, bílkovin a energie a obsahují vlákninu. Při běžné výrobě mouky je však zrno zbaveno povrchové slupky a klíčku. To, co nám v hladké mouce zbude, je výživově téměř bezcenné.
Problémy nám také způsobuje lepek, tedy bílkovina obsažená v pšanici,žitě,ječmenu a ovsu. 5% dnešní populace trpí autoalergickou nemocí celiakie.
Hladkou pšeničnou mouku nahraďte dalšími druhy:
pšeničnou celozrnnou, ječnou, žitnou, špaldovou, ovesnou a také bezlepkovými druhy rýžovou, jáhlovou, pohankovou a amarantovou. Zpočátku může být takové pečení náročné, protože je třeba objevit specifické vlastnosti každé mouky a zajímavé chuťové kombinace.